Zbledl mi svět jak hvězdnatá noc k ránu,
však to, co přijde, nebude již den:
vypadl rubín z mého talismanu,
ze živých byl jsem drsně vyhoštěn.
Jdu mezi mrtvé, umíraje žízní
po zhaslém světle, zavražděnému snu,
jdu mezi spáče, zbavené všech trýzní,
však se strachem, že brzy neusnu.
však to, co přijde, nebude již den:
vypadl rubín z mého talismanu,
ze živých byl jsem drsně vyhoštěn.
Jdu mezi mrtvé, umíraje žízní
po zhaslém světle, zavražděnému snu,
jdu mezi spáče, zbavené všech trýzní,
však se strachem, že brzy neusnu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva