Že se tě to netýká?

Na život nadáváš,
když ti ukazuje tu horší tvář.
Tak proč si pozor nedáváš,
pak těžko uvidíš slunce zář.

Život svou cestou kráčí,
nepleť se mu tedy do cesty,
občas se na nás i mračí,
pak se vysvleč ze svěrací vesty!

Zavři za tím špatným,
zavři rychle vrátka,
snaž se býti šťastným,
život, to je chvíle krátká.

A ty jenom zalituješ,
že tak rychle utíká,
co lásku nepoznali - polituješ,
děláš, že se tohle, tebe netýká.

Jen přiznej všechna zklamání
a nebylo jich zrovna málo,
čas od času, to smůlou zavání,
zapomeň, co se tobě zdálo.

Nevyplní se vždy všechny sny
a jeden se ti bude stále zdát,
smutné zůstanou slunné dny,
to by se musel, zázrak stát.

A ani ty zázraky
nedějí se každý den,
slunce schovává se za mraky
a něco zůstane, jen pouhý sen.