Zklamaná

Stalo se to loni v létě,
večer už se schyloval,
ty jsi prstem po mých zádech
ornamenty maloval,

usmíval ses, šeptal tiše
"Jsem rád že tě můžu mít,
že tě můžu líbat, hladit,
že tu můžu s tebou být."

Byly krásné tyhle časy,
plné štěstí, veselí,
a my jsme si slibovali,
že nás nic nerozdělí.

Rok uplynul jako voda.
Teď je všechno ztracené.
Už neříkáš "Jsi mé všechno."
Teď se koukáš po jiné.

Občas říkám svému srdci
"Zas jsi na to doplatilo.
Na světě už není láska.
Na světě už není milo!"