Zmatená

Pomotaná mysl,neví co má smysl.
Jak vyvrhel jse cítí,při jeho dotyku chřadne každé žití.
Mysl jse mu zmatkem plní,on jen chaos vidí.
Nepořádek jse mu v mysli hromadí,tím jse mu chaos v plné své kráse představí.
Mysl má odpadků plnou,v jeho mysli jse jen zmatky linou.
Zmatek jeho mysl ovládá,jeho život stracen v chaosu postává.
Zmatek jeho mysl napadl a jeho velký strach přepadl.
On moc jse té zmatené mysli bojí,jeho mysl ten zmatek loví.
On v tom zmatku co pravda je neví,on moc jsi přeje ať jse to změní.
Ať už zmatenou mysl nemá,modlí jse ať konečně přijde ta změna.
Ale zmatek a chaos ho upustit nechtějí,s nimi jse jeho život nikdy k radostnému nezmění.
Zmatek jse v jeho mysli zuby nechty drží a v jeho životě jen chaos běží.
Zmatenou má mysl napořád mít a jen v chaosu navždy žít.