Stíny pozdního léta,
nade mnou se klenou,
chci poznat krásy světa,
i ty, co jsou obehnány stěnou.
Vstoupím na zakázaná území,
stejně jako bych vstoupila na tenký led.
Jen u tebe mám jisté zázemí,
nedám-li pozor - je tu malér hned.
Už mně nikdo nezastaví,
vodopád jen temně hučí,
tu dálku si nikdo nepředstaví
a mně stále výčitky jen mučí.
Na dalekou cestu se vydávám,
půjdu prachem, vodou, pouští,
svých nadějí se nikdy nevzdávám,
co mé odhodlání ale spouští?
Neboj, já se vždycky vrátím,
tebe přece tady nechat nemohu.
Jen nějaký ten čas tak ztratím,
ale svou zvědavost - těžko přemohu.
nade mnou se klenou,
chci poznat krásy světa,
i ty, co jsou obehnány stěnou.
Vstoupím na zakázaná území,
stejně jako bych vstoupila na tenký led.
Jen u tebe mám jisté zázemí,
nedám-li pozor - je tu malér hned.
Už mně nikdo nezastaví,
vodopád jen temně hučí,
tu dálku si nikdo nepředstaví
a mně stále výčitky jen mučí.
Na dalekou cestu se vydávám,
půjdu prachem, vodou, pouští,
svých nadějí se nikdy nevzdávám,
co mé odhodlání ale spouští?
Neboj, já se vždycky vrátím,
tebe přece tady nechat nemohu.
Jen nějaký ten čas tak ztratím,
ale svou zvědavost - těžko přemohu.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
VŠECHNU SVOU LÁSKU - TOBĚ DÁM
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
VŠECHNU SVOU LÁSKU - TOBĚ DÁM
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva