Zvoníš u mých dveří,
ale já ti je neotevřu!
Málokdo, už ti věří,
ale já si lásku neodepřu.
Žiji tady jenom pro ni,
ale už nebudu každému věřit!
Tak podívám se, kdo to zvoní
a komu mohu - srdce svěřit.
Láska je překrásná přece,
je šťasten, kdo ji má,
ale musí být čistá - jako voda v řece,
pak i toho člověka někdy dojímá.
Tak až přijde ta láska pravá,
otevřu jí dveře i srdce dokořán.
Šťastný, kdo nebere, ale dává,
ten je prostě správně vychován.
ale já ti je neotevřu!
Málokdo, už ti věří,
ale já si lásku neodepřu.
Žiji tady jenom pro ni,
ale už nebudu každému věřit!
Tak podívám se, kdo to zvoní
a komu mohu - srdce svěřit.
Láska je překrásná přece,
je šťasten, kdo ji má,
ale musí být čistá - jako voda v řece,
pak i toho člověka někdy dojímá.
Tak až přijde ta láska pravá,
otevřu jí dveře i srdce dokořán.
Šťastný, kdo nebere, ale dává,
ten je prostě správně vychován.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva