Slyším tvé srdce bít
jakoby něčeho se bálo.
Můžeš mě ještě rád mít
co v naší knize lásky stálo?
Slyším zvony kostela bít
jakoby o sobě, chtěly dát vědět.
Už o lásce nechci jen snít
teď konečně, budu si jí hledět.
To ona srdcem prochází
a někdy tam zanechá stopy
když se jí daří, nic neschází
jindy, jako bys měl těžké okovy.
jakoby něčeho se bálo.
Můžeš mě ještě rád mít
co v naší knize lásky stálo?
Slyším zvony kostela bít
jakoby o sobě, chtěly dát vědět.
Už o lásce nechci jen snít
teď konečně, budu si jí hledět.
To ona srdcem prochází
a někdy tam zanechá stopy
když se jí daří, nic neschází
jindy, jako bys měl těžké okovy.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva