Jsme tady v Umbrii, kde na mne všechno padá.
Už deset dní mne ubíjí slunce svým zobákem.
Již znavila mne, moře, i tvá maškaráda,
že toužím zběsile po vlasti pod mrakem.
A toužím po lese a modrém stínu v něm,
po vlahém severu a jeho drsných mlhách.
Jak lodě po řekách, tak prahnu po Čechách,
kde srdce kalíme jak meče nad ohněm.
/Několik dní v mé špatné paměti, 1962/
Už deset dní mne ubíjí slunce svým zobákem.
Již znavila mne, moře, i tvá maškaráda,
že toužím zběsile po vlasti pod mrakem.
A toužím po lese a modrém stínu v něm,
po vlahém severu a jeho drsných mlhách.
Jak lodě po řekách, tak prahnu po Čechách,
kde srdce kalíme jak meče nad ohněm.
/Několik dní v mé špatné paměti, 1962/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva