A říkávám si denně,
když bývám zbit jak štěně,
proč na tebe jen myslím,
v tom životě svém syslím,
že jsi jak všecky ženy,
květ země roztoužený,
marnivý však a planý,
předsudky nahlodaný.
A přece denně znova
tvá krásná sbírám slova,
v tvé tváře šerosvitu
po moudrém slídím kmitu
žíznivě, lačně - ženo,
jíž bylo usouzeno
s básníkem chvilku jíti,
také si zabásniti.
když bývám zbit jak štěně,
proč na tebe jen myslím,
v tom životě svém syslím,
že jsi jak všecky ženy,
květ země roztoužený,
marnivý však a planý,
předsudky nahlodaný.
A přece denně znova
tvá krásná sbírám slova,
v tvé tváře šerosvitu
po moudrém slídím kmitu
žíznivě, lačně - ženo,
jíž bylo usouzeno
s básníkem chvilku jíti,
také si zabásniti.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva