Brněnská elegie - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky
plech štítů řinčel dál,
déšť stírá starou čtvrť a vymývá jí vrásky,
neustal... neustal...
Jednou ti řekne tam jen mlha z domů zbylá,
kudy jsem chodil sám.
Sbohem, déšť neustal, plech řinčí dál, má milá,
a já se usmívám.
PeopleSTAR (3 hodnocení)