Smutky jsou černé lilie těch zahrad,
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva