Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZRAZENÁ -Hanuš Jelínek
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
VLNY - Josef Hora
Poslouchám na skalách příboj, počítám vlny, jak jdou. Stoupá jich z hlubiny tol...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
VLNY - Josef Hora
Poslouchám na skalách příboj, počítám vlny, jak jdou. Stoupá jich z hlubiny tol...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva