Děda Mráz se probudil

Sněhem pocukroval zem,
pěkně štípe děda Mráz.
Na Štědrý den, byl to sen,
prostě, opozdil se zas.

Snad nezná přání dětí,
určitě by se jinak činil,
teď konečně vymetl smetí,
těžko by ho někdo vinil.

Nechtělo se mu zřejmě uklízet,
i to dobře děti znají,
často nechají se pobízet,
pak teprve vše, do pořádku dají.

A děda Mráz, je také líný,
nikam nikdy nespěchá,
snad to za něj vezme jiný,
kdo na pomoc přispěchá?

Konečně se nám probudil,
z dlouhého sladkého spánku,
mrazivé květy rozhodil,
mrazivý pozdrav, poslal vánku.

Teď konečně všichni uvidíme,
jak se mu bude u nás líbit,
snad i pár slov s ním prohodíme,
že bude hodný - chce nám slíbit.

Tak ať pěkně přituhne,
vždyť jsme na zimu čekali,
snad o nějakou vločku nezchudne,
chceme věřit, že už jsme se dočkali.