Do dáli je slyšet zvuky zvonů,
přichází podzim a čas honů.
Žádný zajíc - teď si není jistý,
ani v těch polích, vzduch není čistý.
Myslivci si připravují zbraně,
těžký život zvěře, míří teď na ně.
Ale tak to chodí celá staletí,
nakonec i jelen, na vábničku naletí.
Potom spokojeni se z lovů vrací,
mraky se po nebí honí a slunce mračí.
Večer v hospůdce to řádně zapijí,
oni jsou zvyklí, že zvěř zabíjí.
Je to sice pomyšlení smutné,
ale snížit počty některé zvěře - je nutné.
Příroda si zase sama pomůže,
ale v tom člověk nic dělat nemůže.
PeopleSTAR (2 hodnocení)