Hřích

Http://www.youtube.com/watch?v=fpC4olmZHLU&feature=related

Sedím v prázdné místnosti,
je plná světla,
klavír je uprostřed a já za něj sedla.

Seděla jsem nahá, užívala si volnosti,
cítila jsem lehký vánek,
přiváděl mě k rozkoši.

Dlouhé vlasy vlají kolem.
Čistá, nezkažená touží po něm.

Najednou cítím ruce na zádech svých.
Jemné doteky, tolik vzrušivých.
Prodlužujeme tuto dlouhou chvíli.
Užíváme si doteky na těle,
které jsou tak krásně nesmělé.

Poté se otáčím,
políbím Tvé rty,
jsou jemné,
sladké jako Ty.

Cítím v Tvých očích touhu,
jsi rád, že tu jsi!
Chyběla jsem Ti, říkal jsi?!

Poté políbím Tvoji dlaň,
Je to chemická zbraň.

Díváme se vzájemně do očí.
Držíme se za ruce.
Tolik tepla z nich vychází,
je to jako erupce.

Nevím, čím to je,
ale toto všechno,
je překrásná chemie.

Jen se nesmí otočit a stát se z něho stejný pól,
zničí to protipól.

Pak se magnet odtáhne,
a do života vám smutek přitáhne.

Je mi smutno bez Tebe, již už nevím jak to říct.
Pomalu se vytrácí vše,
co byl vlastně náš tajný, krásný hřích.


Miluji tě!