Mé vlasy září stříbrem,
snad je to hvězdný prach,
často se toulám vesmírem,
z neznámých cest, nemám strach.
Strach mám jenom z lidí,
jejich myšlenky nelze odhadnout,
snad každý z vás to vidí,
co je může ještě napadnout?
Celý svět, divný se mi zdá,
nikdy nebylo tolik násilí, co je dnes,
tolik válek, neštěstí a zla,
tak rád by člověk, do oblak se vznes.
Sbírat do košíčku hvězdný prach,
na život tady na Zemi zapomenout,
překročit kdesi, pomyslný práh,
nebezpečí jen občas si připomenout.
Co nás tady všechny čeká,
přála bych všem klid a mír,
že by tak nebylo, to mě leká,
proč zapomněli, že existuje smír!
PeopleSTAR (8 hodnocení)