Má drahá -
mohu vám pošeptat do ouška?
Ona velmi se zdráhá
a přitom by chtěla drahouška.
Chci vám vyznat lásku,
ale bojím se odmítnutí!
Už mám tvář samou vrásku
a vás nic k lásce nepřinutí.
Jak dlouho mám ještě čekat?
Dva roky uběhlo jako voda,
budu před vámi snad i klekat,
uvažte, ať vašeho mládí - není škoda!
Léta utíkají, tak se vyjádřete konečně!
Ale snad mohu počkat ještě chvíli,
se mnou se budete cítit bezpečně,
nechci - by mně oči pro pláč zbyly.
To v dnešní době
snad nemusíte ani prosit!
Nezáleží to na žádném slově,
hlavně, že domů, budete balíky peněz nosit!
mohu vám pošeptat do ouška?
Ona velmi se zdráhá
a přitom by chtěla drahouška.
Chci vám vyznat lásku,
ale bojím se odmítnutí!
Už mám tvář samou vrásku
a vás nic k lásce nepřinutí.
Jak dlouho mám ještě čekat?
Dva roky uběhlo jako voda,
budu před vámi snad i klekat,
uvažte, ať vašeho mládí - není škoda!
Léta utíkají, tak se vyjádřete konečně!
Ale snad mohu počkat ještě chvíli,
se mnou se budete cítit bezpečně,
nechci - by mně oči pro pláč zbyly.
To v dnešní době
snad nemusíte ani prosit!
Nezáleží to na žádném slově,
hlavně, že domů, budete balíky peněz nosit!
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva