Je to marný

Co jsem tebe poznala,
ráda do školy chodím,
že miluji, jsem přiznala,
s tebou, za ruku se vodím.

Horší je to ale s učením,
to naopak, přestalo mě bavit,
teď je pro mě mučením,
jen výčitek, nemohu se zbavit.

Dřív to byla samá jednička,
dnes mně jdou zas jiné věci,
dřív jsem byla hodná holčička,
tak to ale pořád nejde - přeci.

Už mi ani šprte neříkají,
jen se bojím, abych nepropadla,
naši doma stále naříkají,
na dno jsem zatím ale nedopadla.

Pak, že láska dělá divy,
mně mozek zcela zatemnila,
nevím, kdy napravím svoje chyby,
jen jsem tím každého uzemnila.

Oni snad o lásce neví vůbec nic,
ale také přece byli mladí,
chtějí na mně stále víc a víc
a to mně na nich nejvíc vadí.

Láska, ta mně jde ale k duhu,
jsem teď nejšťastnější človíček,
jen rodiče, mají z toho vzpruhu,
už neposlouchám, jejich slovníček.

Teď všechno mají marný,
vpravo ani vlevo se nedívám,
možná to bude pro mě perný,
jen ráda, se do tvých očí zadívám.