Do okna krajiny zadumána hledím,
s vřelým úsměvem mě vítá,
sama tady v tichu sedím
a na východě, pomaloučku svítá.
Všechno živé se probouzí,
jen ty sníš dál své sny,
mně někdo lásku nabízí,
budou snad lepší příští dny?
Jaký bude ale ten dnešní den?
Chtěla bych jej s láskou prožít
a zatím vzpomínám jen,
bojím se, čeho bych se mohla dožít.
Zpátky se už nebudu vracet,
to většinou špatně končí,
dávno už mi není hochu dvacet,
jen se vzpomínkami, se člověk nerad loučí.
Uložím si je až na dno srdíčka,
jednou budu ráda, že je mám,
dnes se dočkám jenom sluníčka,
rozmyslím si, komu lásku dám.
s vřelým úsměvem mě vítá,
sama tady v tichu sedím
a na východě, pomaloučku svítá.
Všechno živé se probouzí,
jen ty sníš dál své sny,
mně někdo lásku nabízí,
budou snad lepší příští dny?
Jaký bude ale ten dnešní den?
Chtěla bych jej s láskou prožít
a zatím vzpomínám jen,
bojím se, čeho bych se mohla dožít.
Zpátky se už nebudu vracet,
to většinou špatně končí,
dávno už mi není hochu dvacet,
jen se vzpomínkami, se člověk nerad loučí.
Uložím si je až na dno srdíčka,
jednou budu ráda, že je mám,
dnes se dočkám jenom sluníčka,
rozmyslím si, komu lásku dám.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva