Krutý svět

Kde jsem se to ocitla, v tak krutém světě,
bolí mě z něj na duši, lidičky, proboha, trochu nad ostatními bděte.

Většina lidí myslí jen na sebe,
pomocnou ruku Ti málokdo podá, nepomyslí na Tebe.

Hodně si nahrabat, chlubit se hmotnými statky,
duši však zatracenou, nicotu v srdci - závažné to nedostatky.

Závidět, pomlouvat, skrývat dojetí,
chce se mi z toho zvracet, stoupá ve mě napětí.

Týrat, znásilňovat a vraždit - to je tak odporné,
vážit si druhých, chválit je, pohladit v časech krušných - gesto nesporné.

Nesmyslně válčit, vždyť trpí tím všichni,
nezavírat nad tím oči, nebýt lhostejní - na zrcadlo dýchni.

Pomáhat a chránit, za druhé se postavit,
nebát se ničeho, proti šmejdům tvář bojovnou nastavit.

Uchovat v duši a srdci mír, lásku a pokoru,
se svobodou na dlani uzavřít dohodu.