V aleji bílé
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá star...
MODLITBA - Jan Skácel
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou jen na dlaň vody A do ní žabku která ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva