Láska a moře

Nad přístavem se líně mlha povaluje,
čekám, až konečně vypluje tvá loď.
Na východě červánky úsvit namaluje,
tři kamínky pro štěstí, do moře hoď!

Ať šťastná je tvá plavba po moři,
ale i šťastnou plavbu životem ti přeji.
Na širém moři večer západ zahoří
a vzpomínky na mně, ať u srdce tě hřejí.

Po celou plavbu tě budou provázet,
kolem tebe bude jen samá voda.
Ale každé ráno bude slunce vycházet
a stesk po domově, nakonec se podá.

V každém přístavu, vyzvedni si mé psaní,
má věrná láska bude ti sílu dodávat.
Až skončí tvá služba, vydáš se za ní,
za láskou, co tolik je třeba rozdávat.

Doufám, že vše ve štěstí přečkáš,
lepší je bouře v srdci než na moři.
Jednoho dne se ale teplé náruče dočkáš,
v našich srdcích se láska rozhoří.

Už dávno máš dvě lásky - mně a moře.
Musíš se rozhodnout, komu přednost dáš!
Mé srdce zatím nezná nic - než hoře,
plavbu naším životem, jen ve svých rukou máš.