K rozvalinám věží stoupám,
tma kolem mne trochu děsí,
že mně ochráníš, pevně doufám,
pro lásku se něco obětovat musí.
Proč jsi mne pozval právě sem,
když víš, jak tmy se bojím.
Mohl jsi počkat, až bude bílý den,
ale jsem tu, o tvoji lásku tolik stojím.
Přijď prosím brzy, ať nečekám dlouho,
nemohu se tvého objetí dočkat.
Co tomu říkáš, neodbytná touho!
Ale na lásku tvou jsem ochotna si počkat.
Snad ses chtěl přesvědčit,
jak má láska k tobě je silná.
Za ten strach musíš se mi odvděčit,
nechci, by má naděje byla mylná.
tma kolem mne trochu děsí,
že mně ochráníš, pevně doufám,
pro lásku se něco obětovat musí.
Proč jsi mne pozval právě sem,
když víš, jak tmy se bojím.
Mohl jsi počkat, až bude bílý den,
ale jsem tu, o tvoji lásku tolik stojím.
Přijď prosím brzy, ať nečekám dlouho,
nemohu se tvého objetí dočkat.
Co tomu říkáš, neodbytná touho!
Ale na lásku tvou jsem ochotna si počkat.
Snad ses chtěl přesvědčit,
jak má láska k tobě je silná.
Za ten strach musíš se mi odvděčit,
nechci, by má naděje byla mylná.
PeopleSTAR (19 hodnocení)
Další příspěvky autora
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva