Lesní pohádka

Větve nade mnou vypráví si pohádku
o krásné panně zakleté v jabloňový květ.
Popojdu kousek a navštívím křišťálovou studánku,
jak překrásně barevný je lesní svět.

Nikde nenajdu tolik lásky a pohody,
lístek s lístkem si s větrem hraje.
Nevěřím, že jsou tohle jen náhody,
vždycky ráda zabloudím v lesní kraje.

Na mech usednu a poslouchám ptáčků zpěv,
z každé strany něžný vánek mne hladí,
najednou pryč je všechna zloba a hněv.
Jak nádherně vánek se zpěvem ptáčků ladí.

Chceš-li být chvíli šťasten jen,
neboj se a projdi se mezi stromy.
V noci se ti bude zdát o lese krásný sen,
až ráno tě probudí burácející hromy.

Co jen ten les pro nás kouzel má!
Přivolá radost a pohladí tě po duši.
Jím pookřeješ a zas ti novou sílu dá,
jen škarohlíd snad tohle nikdy netuší.

Když ráno zlaté paprsky sluníčka,
probíhají radostně mezi kmeny stromů,
ráda bych tu potkala i Mařenku a Jeníčka,
bohužel - já už musím vrátit se domů.