Jak těžko a smutně se žije
lidem bez domova.
Zklamání každý těžko skryje,
ale srdce jinak promlouvá.
Ne každý je ale stejný,
s někým stále potíže jsou,
zbavit se jich, to je marný
a ony pak v patách jeho jdou.
Jak musí být nekonečně dlouhý,
ten jeden jediný den.
Pro někoho okamžik pouhý,
pro druhého děsivý sen.
Nedovedu si dobře představit,
že takhle musela bych žít.
Je to, jako vlak na vedlejší kolej odstavit,
pocit křivdy člověk musí mít.
Každý z nás se může
najednou bez domova ocitnout.
Co ale proti osudu zmůže,
jen bude chtít, ze zlého snu procitnout.
lidem bez domova.
Zklamání každý těžko skryje,
ale srdce jinak promlouvá.
Ne každý je ale stejný,
s někým stále potíže jsou,
zbavit se jich, to je marný
a ony pak v patách jeho jdou.
Jak musí být nekonečně dlouhý,
ten jeden jediný den.
Pro někoho okamžik pouhý,
pro druhého děsivý sen.
Nedovedu si dobře představit,
že takhle musela bych žít.
Je to, jako vlak na vedlejší kolej odstavit,
pocit křivdy člověk musí mít.
Každý z nás se může
najednou bez domova ocitnout.
Co ale proti osudu zmůže,
jen bude chtít, ze zlého snu procitnout.
PeopleSTAR (14 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZÁTIŠÍ - Vít Obrtel
Déšť za okny mlýnice. Hejna koček na bachratých pytlech, také kvočna kvokající j...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si --- to...
HLADOVÁ ZEĎ - Jaroslav Seifert
Zpívají ptáci šest set let už na té zdi. A šestsetkráte slyšela, co si povídáte,...
Déšť za okny mlýnice. Hejna koček na bachratých pytlech, také kvočna kvokající j...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si --- to...
HLADOVÁ ZEĎ - Jaroslav Seifert
Zpívají ptáci šest set let už na té zdi. A šestsetkráte slyšela, co si povídáte,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva