Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
ZRAZENÁ -Hanuš Jelínek
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
ZRAZENÁ -Hanuš Jelínek
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva