Kdosi mi v duši vyskládal do kruhu
kameny po léta proudem vod hýčkané
a krokem váhavým nasbíral větvičky
nezkotným větrem pod listím schované..
Jedinou jiskrou tu plameny rozdýchal ,
plameny rudé ,jak trs rajských plodů
na chvíli ukryl mne v prostinké nahotě
do šesti známých neznámých bodů..
Usnuly smutky,stíny a stýskání,
usnuly tiše ve tmavých zdech,
v té chvíli barevné jak louka polední,
v té chvili touhy,co vzala mi dech...
Tisíce krás smyslům smysl svůj dává,
nosí je po cestách v myšlenkách s sebou
Z nejhezčích pocitů na zemi pro mne
je milování s Tebou...
PeopleSTAR (22 hodnocení)