Létám si ve snu v oblacích jako pták,
najednou do hluboké propasti padám,
snad nedopadnu jako staré lodi vrak,
mít křídla ptačí, své sny stále spřádám.
Ale marné jsou mé touhy,
bych z výšky viděla svět,
lesy, pole, hory, řeky, luhy,
které jsou teď jeden květ.
Přivoním k drobným kvítkům,
pohladím všechny pohledem svým,
zajdu na návštěvu k skřítkům,
my už jsme dávno sehraný tým.
Vždyť život je jedna krásná pohádka,
jen se nesmíš na něj mračit!
Jinak zbude štěstí jen malá hromádka
a věř, že to, nebude ti stačit.
PeopleSTAR (6 hodnocení)