Často jsem tě potkával
a dodnes nemohu na tebe zapomenout.
Možná jsem ti naději nedával,
ale chci se ti aspoň připomenout.
To tenkrát jsme byli mladí
a netušili jsme, co nás čeká.
Teď vánek nás po vlasech hladí,
že přichází stáří, trochu mě leká.
Jak rád bych tě zase potkal,
ale nevím, kde tě hledat mám.
Tolikrát jsem se se smutkem setkal
a na stará kolena - zůstal jsem sám.
Někdy to stáří bývá smutné
a člověk jenom vzpomínat může,
snad se občas spálit je nutné,
v životě také stále nekvetou růže.
Jen snad trny zůstávají,
co rozdírají srdce tvoje,
žádné zázraky se nestávají,
ale mohla jsi být přece moje!
a dodnes nemohu na tebe zapomenout.
Možná jsem ti naději nedával,
ale chci se ti aspoň připomenout.
To tenkrát jsme byli mladí
a netušili jsme, co nás čeká.
Teď vánek nás po vlasech hladí,
že přichází stáří, trochu mě leká.
Jak rád bych tě zase potkal,
ale nevím, kde tě hledat mám.
Tolikrát jsem se se smutkem setkal
a na stará kolena - zůstal jsem sám.
Někdy to stáří bývá smutné
a člověk jenom vzpomínat může,
snad se občas spálit je nutné,
v životě také stále nekvetou růže.
Jen snad trny zůstávají,
co rozdírají srdce tvoje,
žádné zázraky se nestávají,
ale mohla jsi být přece moje!
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VŮBEC SE NEBRÁNÍM
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva