Nadále

Na hladině svých obživ,
prozři v obdiv přírody
co se nám z moře vynořil,
svět který jsme si
ke svému obrazu přetvořili,
jako oběh všech generací,
každý posun význam ztrácí
na plášti bolesti,
jež v pohledu zpátky
pustoší naše vlasti
a všechny pasti jsou čárou osudu,
kde neznaje žádných omluv,
upřímně si se mnou promluv,
jako vlna napětí
co se spojí vzápětí dnů nadešlých
a spraveni svých nezdarů,
mír zavládl mezi námi
a každý svou duší prázdný,
nalez vůli kudy půjde
i když byl zdržen,
strží lidí co nechápali jeho cíle
a on ve své víře,
přestal se stydět
a přibil lavicí svůj úspěch zajistit
a mýt na mysli každou živou bytost
aby veškerá lítost měla smysl
a kráčet ve zmaru své doby,
do podkovy záře
aby naše cesta vzdálená,
zdála se nám nádherná
a z bradel tíhy kapsy,
zjistil jsi co opravdu vlastníš
a jak s tím chceš nakládat
aby vše co zastáváš dávalo smysl,
třeba i až mým v předkům.