Vydávám se do hloubi svého nitra,
netuším dosud, co ono skrývá.
Ráno se probudím do slunného jitra,
ale pochopit sebe, tak těžké bývá.
Jak můžeš říci, že mne dobře znáš,
když občas nevyznám se sama v sobě!
Vyznáváš mně lásku a rád mne máš,
ale věř, že nerada bych ublížila tobě.
Počkej ještě chvíli, nepospíchej na mne tolik,
hromadu věcí, musím si ještě ujasnit.
Ty ptáš se: "A roků mám čekat kolik?"
Chtěla bych tvé oči modré zase rozjasnit.
Jdu cestičkou mezi růžovými keři,
příště bych už chtěla mít tě vedle sebe.
Jak divné, že člověk si tak málo věří,
nechtěla bych v životě, nikdy zklamat tebe.
netuším dosud, co ono skrývá.
Ráno se probudím do slunného jitra,
ale pochopit sebe, tak těžké bývá.
Jak můžeš říci, že mne dobře znáš,
když občas nevyznám se sama v sobě!
Vyznáváš mně lásku a rád mne máš,
ale věř, že nerada bych ublížila tobě.
Počkej ještě chvíli, nepospíchej na mne tolik,
hromadu věcí, musím si ještě ujasnit.
Ty ptáš se: "A roků mám čekat kolik?"
Chtěla bych tvé oči modré zase rozjasnit.
Jdu cestičkou mezi růžovými keři,
příště bych už chtěla mít tě vedle sebe.
Jak divné, že člověk si tak málo věří,
nechtěla bych v životě, nikdy zklamat tebe.
PeopleSTAR (27 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva