Sedím nad hrnečkem kávy,
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Večer uzrává při světle lampy. Hudba mě otevírá Boží milosti abych provnímal síl...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
Večer uzrává při světle lampy. Hudba mě otevírá Boží milosti abych provnímal síl...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva