Procházím se krajinou vzpomínek,
večer únavou klíží se mi oči,
kde tekl potůček, dnes není ani kamínek,
nejedna slza, halenku mi smočí.
Na první lásku vzpomínám,
na to, jak něžně on mne líbal,
že vše je jinak - téměř nevnímám,
to tenkrát jen mne v srdci míval.
Podél lesa kdysi vedla cestička,
tak často chodili jsme po ní,
říkal mi, že jsem malá lištička,
že vše by udělal jen pro ní.
Dnes zamyšlena tudy kráčím,
stromy, jakoby mně chtěly připomenout,
proč zrovna sem své kroky stáčím!
Já odpovím jim - nelze zapomenout!
večer únavou klíží se mi oči,
kde tekl potůček, dnes není ani kamínek,
nejedna slza, halenku mi smočí.
Na první lásku vzpomínám,
na to, jak něžně on mne líbal,
že vše je jinak - téměř nevnímám,
to tenkrát jen mne v srdci míval.
Podél lesa kdysi vedla cestička,
tak často chodili jsme po ní,
říkal mi, že jsem malá lištička,
že vše by udělal jen pro ní.
Dnes zamyšlena tudy kráčím,
stromy, jakoby mně chtěly připomenout,
proč zrovna sem své kroky stáčím!
Já odpovím jim - nelze zapomenout!
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hod...
A UŽ JE TU ZASE 1. MÁJ
A už je tu zase 1. máj, měsíc lásky a naděje. Snad bude i ve stodole ráj a kvíte...
JSI SPLACHOVACÍ
Když ti řeknu - mám tě dost, jako bys to ani neslyšel! Tak jakou mohu mít radost...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva