Noční oblohou se procházím,
na cestu, měsíc mi svítí,
jen nevyhnu se nesnázím,
na cestu hvězdy, rozhazují kvítí.
Nikdo už mě neodradí,
od té cesty do neznáma,
cestu k lásce nikdo neprozradí,
snad pro nikoho není známa.
A tak se toulám sám a sám,
jen to srdce mé, pro lásku bije,
když někde ji objevím - zajásám,
a vědět budu, že ještě žije.
Měsíc po očku na mě mrká,
chce mi říct, že není vše ztraceno,
holoubek na střeše láskou vrká,
štěstí přijde - až bude znaveno.
Co my vlastně víme o štěstí!
Když jej máme - nevážíme si jej,
těžko k nám si cestu klestí,
tak raděj s ním si zazpívej.
na cestu, měsíc mi svítí,
jen nevyhnu se nesnázím,
na cestu hvězdy, rozhazují kvítí.
Nikdo už mě neodradí,
od té cesty do neznáma,
cestu k lásce nikdo neprozradí,
snad pro nikoho není známa.
A tak se toulám sám a sám,
jen to srdce mé, pro lásku bije,
když někde ji objevím - zajásám,
a vědět budu, že ještě žije.
Měsíc po očku na mě mrká,
chce mi říct, že není vše ztraceno,
holoubek na střeše láskou vrká,
štěstí přijde - až bude znaveno.
Co my vlastně víme o štěstí!
Když jej máme - nevážíme si jej,
těžko k nám si cestu klestí,
tak raděj s ním si zazpívej.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva