Obyčejný muž

Proč stále jsi jak slzavé údolí?
Nevím, zda jsem ti už říkal,
že jednou časem všechno přebolí,
pryč je doba, kdy jsem dívky střídal.

Vím, že jsem ti ublížil a cítím vinu,
ale dej mi prosím ještě poslední šanci!
Než se zavře srdce tvé, snad to ještě stihnu.
Pak půjdem spolu do ráje, kde tě vyzvu k tanci.

Proto všechny úlety mi odpusť,
jsem jenom obyčejný muž přece.
Nemáš-li mne ráda, ze svých služeb mně propusť,
ale pak nám život uteče, jako voda v řece.

Jen člověk snad stále dělá chyby,
ale chybami se přece také učí.
Marné je stále si opakovat - kdyby,
často sám se trápí a druhého mučí.

Nechci, abys na mne zanevřela,
pojď, já ukáži ti cestu rájem.
Prosím, abys mi své srdce zase otevřela,
pak se život pro nás stane jen rozkvetlým májem.