Odkud

Na paměti té tkaniny
kdo jsi
že si svůj čas zavinil
aby si přestal být najivní
a stalo se ti zálibou
dobré věci na oko hned zahlédnout
jako bys slyšel
že někdo ze dveří vyšel
a ty si na to přišel
že si ku prospěchu s tišen
jako trýseň osudu
že už jiný nebudu
a všechny okolky rozpočinu
jak si konečně odpočinout
od té tísně lidí
co nevědí kudy jít
a mstí se v zálibě
aby si se cítil pasivně
a v páteři zranění
že jim na tobě nezáleží
a ty ve svém počinu
dopočítal ses svého rozpočtu
a nevím kdo poskočil
ale já svůj život rozprostil
jako osobnost světla
co se s vámi všemi splétá
jako vedro ladu
že cítím různé věmi
ale přesto sem se moc nezměnil
protože si stále života cením
aby ty pletky
nebyli jen o paměti
ale to staletí
že v jedné naději
nám na stejné věci záleží.