Opět ti píši dopísek

Opět ti píši dopísek,
snad tě s ním trochu potěším, těch několik na srdci bolístek,
na moment alespon odstraním. Jistě víš,
že jsem na tobě závislá,
jako květina na světle,
s tebou mám jako rostlina všechny kvítky rozkvetlé.
Můj život bez tvého nemá smysl,
srdce by mi naříkalo,
že nemá pro koho žít,
ztrádala bych i svou mysl,
slz by teklo,
neměl by je kdo utřít.
Přišla bych i o své obě ruce,
ztratila veškerý hmat,
květiny zalévala by moje duše,
slanoou by ji neměl nikdo rád!

Slyším volat své srdce:
,,Toužím se opět jeho lásky napít"
cítím vůni červené růže,
žíznivá a omámená chci k tobě jít.
Stačí chvilka bez tebe
a já už slábnu,
potřebuji načerpat
z nádherného zázraku jako jsi ty, trápíc se po mobilu sáhnu,
hned ožívají v srdci květy.
Slyším něco,
na co čekám
a těším se celý den,
volá mi číslo,
které si pamatuji lépe než své,
tisknu tlačítko a plní se mi sen,
ohlásím se a čekám, co z mobilu se ozve.
Zaslechnu první slovo,
miláčku mi říká,
jeho srdce hrae solo,
hned se k němu přidám:
,,Miláčku,
ahoj já jsem tak ráda,
že tě slyším,
lžičku,
plnou štěstí
v ruce držím.
Krmím tak své hladové srdce,
které ne a ne se nasytit,
díky tobě žiji přece,
tebe nejde nahradit.''
Čas s tebou rychle plyne,
nevnímám jeho stálý let,
moje srdce roztoužené,
chce zahájit k tobě let.
Když slyším tvůj hlásek,
teprve žiju,
na vše kašlu,
ty jsi mi vším,
jako v zimě,
kdy schovám se pod peřinu,
bouřky a mráz přespím.
Ocitám se na ledě úplně nahá,
srdce přestává mi tlouct,
čeká až tvá přítomnost přehrahá,
poprosí led a srdce nabere moc.
Led praská pod tíhou lásky,
srdce mocné mě obléká,
s tebou si nemusím dělat vrásky,
silný cit ve mě přetéká!!! MILUJI TĚ..