S vločkami štěstí padá,
na promrzlou, černou zem,
zbytečná je moje rada,
navždy se rozluč se svým zlem.
Jakmile si zlo pustíš k tělu,
těžko se jej budeš zbavovat,
věř mi - na mou věru,
už je pozdě - potom litovat.
Zametu si svoje štěstíčko,
každý den přece nepadá,
lehké je jak peříčko,
za obzor slunce zapadá.
Jak šťasten je člověk,
když má vše, co má rád!
Chrání hnízdo vlaštovek,
to ona je jeho kamarád.
Kde vlaštovky hnízdí,
tam bývá zpravidla i štěstí,
závist ošklivě člověka hyzdí
a často jej přivede i na scestí.
na promrzlou, černou zem,
zbytečná je moje rada,
navždy se rozluč se svým zlem.
Jakmile si zlo pustíš k tělu,
těžko se jej budeš zbavovat,
věř mi - na mou věru,
už je pozdě - potom litovat.
Zametu si svoje štěstíčko,
každý den přece nepadá,
lehké je jak peříčko,
za obzor slunce zapadá.
Jak šťasten je člověk,
když má vše, co má rád!
Chrání hnízdo vlaštovek,
to ona je jeho kamarád.
Kde vlaštovky hnízdí,
tam bývá zpravidla i štěstí,
závist ošklivě člověka hyzdí
a často jej přivede i na scestí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva