Povinen

Jendo lstivý
uvážlivý a vstřícný
uvolni se a chvilku mi naslouchej.
Vše co tě trápí
chytá tě do pasti
pod obrázky tvé fantazie
a ty máš v zálibě
vše stahovat na sebe
za vinen
že jsi hlava dubová
jako úvod kam by ses všude hodil
kdyby ses opravdu
pořádně do toho položil
a nechal plavat smutek
co tě tíží
jako bys nemohl opustit tu vizi
nebo se stydíš
za vše co dokážeš vnímat
a tím vlastně lhát sám sobě iluze
že nějak dobře bude
no a tato motivace
obrací listy toho co líčíš
a říkám si
sakra ten hoch si asi nedělá legraci
a v kuráži má vepsáno
jak touží zestárnout
stou jednou bezvadnou myšlenkou
že si ho jednou někdo uvážlivý vyslechne
a řekne no výtečně
co si teď s tím počneme
to abychom vše přehodnotili
a začali znova
nebo proč nás voláš
a odpověz přímě
protože s tím hle za mnou nechodí každý
a nehodlám jas mařit
pokud to nemyslíš vázaně.
Pane strážný
já už něco zažil
a zpravil bych tě ve svých botách
kdybych jich nemusel vystřídat v tuctách
jako přeliv toho všeho co jsem musel ustát
abych byl vyslyšen
a opravdu s tebou jednal
jako někdo kdo ti spát nedal
že tě furt vyzíval na souboj
a tady přede mě ruce rovně polož
protože já ti povím otázku.
Proč jsme mezi sebou tolik času propásli
nebo proč ses k mému hlasu odvracel
až de té míry
kdy tu před sebou stojíme.