Pozoruji mraky, jak oblohou plují,
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
LISTOPAD JE JAK VŠICHNI MUŽI - Zdeněk Janík
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva