Vlak hvízdl. Sbohem, cesto,
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva