Věříš ještě, že existuje nebe?
Ale proč tedy člověk stále trpí?
Já chtěla mít vždy jen tebe
a smůla se mi stále na paty lepí.
Záblesk slunečních paprsků mně probudí,
mrtvé ticho rozprostře se kolem,
co ale tvé city ke mně povzbudí?
Jen hustá mlha šíří se dolem.
Zavřu oči a když je otevřu,
už vím, že tady můj sen končí.
Dlouho se bojím, že na lásku zanevřu,
těžko se člověk se štěstím loučí.
Život jde ale dál a neohlíží se,
zda někdo se zbytečně trápí.
Už dávno nečekám - štěstí nepřiblíží se,
jen slzy můj polštář skrápí.
Snad přece jenom svitne naděje,
zázraky se dějí přece každý den.
Nezoufám, vždyť nic tragického se neděje
a věřím, že pokračování bude mít můj sen.
Ale proč tedy člověk stále trpí?
Já chtěla mít vždy jen tebe
a smůla se mi stále na paty lepí.
Záblesk slunečních paprsků mně probudí,
mrtvé ticho rozprostře se kolem,
co ale tvé city ke mně povzbudí?
Jen hustá mlha šíří se dolem.
Zavřu oči a když je otevřu,
už vím, že tady můj sen končí.
Dlouho se bojím, že na lásku zanevřu,
těžko se člověk se štěstím loučí.
Život jde ale dál a neohlíží se,
zda někdo se zbytečně trápí.
Už dávno nečekám - štěstí nepřiblíží se,
jen slzy můj polštář skrápí.
Snad přece jenom svitne naděje,
zázraky se dějí přece každý den.
Nezoufám, vždyť nic tragického se neděje
a věřím, že pokračování bude mít můj sen.
PeopleSTAR (41 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva