Sjezd ze základky

Moji drazí přátelé,
jak ráda jsem vás viděla,
bylo to setkání veselé,
jen loučit jsem se nechtěla.

Už nejsme zrovna nejmladší,
přesto, jako bychom včera opustili školu,
jen ten čas nás na vlnách unáší,
jsem šťastna, když můžeme být spolu.

Scházíme se každý rok,
to abychom se ještě užili,
ten rok, zdá se jako skok,
vzpomínáme, co jsem spolu prožili.

A že toho zrovna nebylo málo,
každý z nás na něco vzpomíná,
i sluníčko se na nás včera smálo,
ta účast by měla být už povinná.

Děkuji vám za krásné chvíle,
v mém rodném městě - Mirovicích,
dnes nemáme už tak velké cíle,
jen trochu zjihnem, v těch okamžicích.

I když mezi A a B rivalita byla,
dnes táhnem za jeden provaz,
na to každému jen vzpomínka zbyla
a nikdo z nás - neudělal, na druhého podraz.

Vážím si vás, spolužáci,
všichni perfektní jste kamarádi,
mohli jste být bůhvíjací,
snad proto, se máme stále rádi.

Zas až rok uplyne jako voda,
těším se, že se do školy všichni vrátíte,
že bychom se nesetkali - byla by škoda,
co za rok se událo - rádi si povíte.

Tak nashledanou zase za rok,
věřte, že je to malá chvilička,
snad na potěšení máme nárok,
tak čekejte - až přijdou zase psaníčka.