Myslím si někdy, blízko lampy tvé,
že neskončím, že dále budu žíti,
a smrt až přijde si - mí drazí u rakve,
oblaka, tráva, vítr, polní kvítí -
z nich nikdo smrt mou smrtí nenazve.
že neskončím, že dále budu žíti,
a smrt až přijde si - mí drazí u rakve,
oblaka, tráva, vítr, polní kvítí -
z nich nikdo smrt mou smrtí nenazve.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva