Prostory modré neuvidí sebe,
čisté jak křišťál, jiskřící jak led,
nespatří hory v sněhu zářit nebe,
svou prostou krásu neuvidí květ.
Je sladko vědět ráno v jarním lese,
když nad hlavou ti pluje bílý mrak,
že příroda jek v živém zrcadle se
v tvých nenasytných očích zhlíží tak ...
čisté jak křišťál, jiskřící jak led,
nespatří hory v sněhu zářit nebe,
svou prostou krásu neuvidí květ.
Je sladko vědět ráno v jarním lese,
když nad hlavou ti pluje bílý mrak,
že příroda jek v živém zrcadle se
v tvých nenasytných očích zhlíží tak ...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva