SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Zas námořníky dnes ženy
na moře provodit jdou.
A parník už naložený
je svolává píšťalou.
Za zádi rejdu, břeh známý,
pluje na sinavou pláň,
tam, kde hřmí, vzdouvá se krami
Ledový oceán.
Možná že zasyčí pára,
možná ho zahltí běl
a až do polárního jara
někde tu přezimuje.
Naposled tvrdý stisk ruky,
poslední píšťaly hvizd.
Je pelyněk loučení hořký ---
a co už poznali míst.
Od majáku k majáku vodí
je roky tulácký spěch.
Jak mávají na ženy z lodi,
jak šťastně vítají břeh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)