Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Vidím Tě zvonečkem ukazovat mi cestu. Slyším Tě zvonečkem cinkat ve větru. Tak b...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dotýkáš se mne teplou dlaní cítím pohlazení na skráni a vzdálené tóny kytar. Vlé...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zapouštíš do mne kořeny jsou hluboké jako ozvěny když prší ... Do dlaní bereme s...
Vidím Tě zvonečkem ukazovat mi cestu. Slyším Tě zvonečkem cinkat ve větru. Tak b...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dotýkáš se mne teplou dlaní cítím pohlazení na skráni a vzdálené tóny kytar. Vlé...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zapouštíš do mne kořeny jsou hluboké jako ozvěny když prší ... Do dlaní bereme s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva