Kdesi v dáli, ozývá se zvon
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva