Stařec

Lásku popsal stařec slovy,
tim chtěl vyjádřil city Romeovy.
Když spatřil, spanilou tvář Juliinu,
chtěl se přivinout k jejímu klínu.
V jejich očich viděl spoustu spanilosti,snil o jeji nevinosti.
Po par krocich něhy,jim v srdci zněly, slova lásky,a krasné dotyky,
jako se do řek vlévaji potoky.
Zatím co v jejích srdcích láska kvetla, u ostatních zlost vznětla.
Nebylo jim lásky přáno,probouzet se spolu každé ráno.
Jejich rody jim lásku nepřaly a do jejich srdcích je jako včely bodaly.
Odloučit se byli nuceni,bez své lásky se cítili zraněni.
Pomoci se jim rozhodl jeden z nich, dobrosrdečný a milumilovný mnich.
Namíchal lektvar smrti a života,
z něhoz ti pomůže jen v srdci dobrota.
Romeo se rozhodl zbavit se na chvíli života,a pak z Julií chtěl odjet do
daleka.
Však Julie o tom ani zdáni neměla a proto chtěla se svého života vzdáti
a pomalu se k zemi kláti.
Pomalu si do svých rukou jeho dýku vzala a ze slovy :,,Zde je tvé místo,
zde si zrezavěj!",se svého života vzdala.
Náhle Romeo z krátké smrti procitnul, Julii do svých rukou přivinul,
zpatřil že již nedýcha, že má v ůstech slova smrti vyrytá.
Neváhal nic, nechtěl již svého života mýti, pouze s Julii navždy
býti.Nejprve smrt Romea a Juliina spojila rody a v srdci
vina.