Skočil přes plot a stál u ní,
co by mluvil, líbal jen,
ven už pouštěla jej vrátky
a to byl už den.
Večer vyšla zase na sad,
opět skok a u ní stál,
divočejší nežli včera,
až jsi se ho bál.
Snad to není ani láska,
proč k nám chodí, což to vím?
Zapálit k nám jenom přišel
a já uhořím.
co by mluvil, líbal jen,
ven už pouštěla jej vrátky
a to byl už den.
Večer vyšla zase na sad,
opět skok a u ní stál,
divočejší nežli včera,
až jsi se ho bál.
Snad to není ani láska,
proč k nám chodí, což to vím?
Zapálit k nám jenom přišel
a já uhořím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva